Claude Code je výkonný AI nástroj, který funguje přímo v terminálu a umožňuje automatizovat úkoly, spravovat kód i nasazovat aplikace. Tento článek vás provede vším od instalace přes základní příkazy terminálu až po pokročilé týmy agentů, kteří pracují paralelně.
Co je Claude Code a jak funguje
Claude Code je součástí širší rodiny nástrojů, která zahrnuje Claude Chat, Claude Code a Claude Work. Každý z těchto režimů má jiné zaměření: Chat slouží k běžné konverzaci, Code je určen pro vše, co je programové povahy, a Work umožňuje spolupráci s ostatními aplikacemi přímo na vašem počítači.
Klíčem k pochopení Claude Code je základní pravda o digitálním světě: vše, co vidíte na obrazovce – toto video, textový dokument, webová stránka – je v konečném důsledku jen kombinace nul a jedniček uložená v souborech. Tyto soubory jsou uloženy v adresářích na počítačích, které spolu navzájem komunikují prostřednictvím rozhraní API. Jakmile tuto myšlenku přijmete, zjistíte, že cokoli digitálního lze pomocí kódu změnit, upravit nebo zautomatizovat.
Praktický příklad: místo ručního přepisování odkazů ve videích na YouTube lze celý proces automatizovat. Pokud máte 500 videí a potřebujete v každém z nich změnit odkaz, stačí říci Claude Code, co chcete – nástroj se sám postará o připojení k YouTube API i ke správci zkrácených odkazů a změnu provede za vás. Vy jen definujete co, Claude vyřeší jak.
Claude Code umožňuje s těmito daty pracovat i uživatelům bez rozsáhlých technických znalostí. Můžete jej využívat jako zkušeného kolegu nebo asistenta, kterému předáte úkol a který ho samostatně dotáhne do konce.
Visual Studio Code jako průvodce prací
Claude Code pracuje přímo v terminálu operačního systému, nikoliv v grafickém prostředí. To může být zpočátku matoucí – nástroj pracuje, ale vy nevidíte, co přesně dělá. Právě proto se doporučuje používat textový editor Visual Studio Code, který tento problém řeší.
Visual Studio Code vám umožní vidět soubory, na nichž Claude Code pracuje, v reálném čase. Na levé straně editoru máte přehled všech souborů projektu, nahoře otevřené záložky a ve spodní části integrovaný terminál, kde přímo komunikujete s Claude Code. Bez tohoto editoru pracujete zcela naslepo.
Po nainstalování editoru, který je zdarma ke stažení na adrese code.visualstudio.com, stačí otevřít složku projektu a kliknout na možnost „Důvěřuji autorům". Editor nabízí celou řadu rozšíření: pro zvýraznění syntaxe v jazyce Python, pro přímou integraci Claude Code v rozhraní editoru nebo pro správu verzí přes Git. Terminál v dolní části editoru pak slouží jako hlavní pracovní prostředí – stačí napsat příkaz claude a Claude Code se spustí přímo v kontextu vašeho projektu.
Instalace a základní příkazy terminálu
Instalace Claude Code je přímočará. Na Macu lze využít správce balíčků Homebrew, na Windows pak nástroj winget, případně přímý instalátor. Správce balíčků funguje jako prostředník mezi vámi a veškerým softwarem – udržuje přehled o nainstalovaných nástrojích, upozorňuje na dostupné aktualizace a umožňuje aktualizovat vše najednou jediným příkazem. Po instalaci se Claude Code spouští příkazem claude v terminálu v adresáři projektu.
Pro práci v terminálu je důležité znát základní příkazy terminálu:
- cd – přesun do jiného adresáře
- ls – zobrazení obsahu aktuálního adresáře
- mkdir – vytvoření nového adresáře
- pwd – zobrazení aktuálního adresáře (celá cesta)
- touch – vytvoření nového souboru
- clear – vyčištění obrazovky terminálu
- grep – vyhledávání textu ve výstupu nebo souborech
Příkazy lze kombinovat pomocí znaku svislé čáry (|), který předá výstup jednoho příkazu jako vstup druhého. Například ls | grep test vypíše jen soubory a adresáře, jejichž název obsahuje slovo „test". Klávesa Tab doplňuje název adresáře nebo souboru automaticky – pokud existuje více možností, zobrazí se jejich seznam. Šipkami nahoru a dolů procházíte historii dříve zadaných příkazů. Podržením klávesy Option a stisknutím šipky lze přeskakovat mezi celými bloky textu v příkazovém řádku.
Při spouštění Claude Code se doporučuje přepínač --dangerously-skip-permissions, který přeskočí veškeré potvrzovací dotazy a Claude Code pak provádí změny bez průběžného schvalování – práce je tak výrazně rychlejší. Přihlášení probíhá příkazem /login; k dispozici jsou tři možnosti: účet Claude s předplatným, účet Anthropic Console (přístup přes rozhraní API) a přihlášení pomocí klíče API třetí strany. Pro běžné použití je nejvýhodnější předplatné Claude – přístup přes API se účtuje za každý zpracovaný token zvlášť a náklady na jednu noc intenzivního kódování mohou dosáhnout i 17 dolarů, zatímco stejná práce v rámci předplatného Max spotřebuje jen zlomek dostupného limitu.
Správa kódu pomocí Gitu a GitHubu
Pro profesionální práci s Claude Code je nezbytné porozumět principům správy verzí. Git umožňuje sledovat historii změn, pracovat v oddělených větvích a bezpečně nasazovat nové verze. Základní pracovní postup zahrnuje čtyři kroky:
- Vytvoření nové větve – jako byste uřízli novou větev ze stromu, přičemž kmen zůstane nedotčen.
- Potvrzení změn – průběžné ukládání provedených úprav s možností se k nim kdykoli vrátit.
- Nahrání změn do vzdáleného úložiště na GitHubu.
- Sloučení větve s hlavní větví po úspěšném otestování.
Typické prostředí projektu se dělí na tři úrovně: vývojovou (dev), testovací (test) a produkční (prod). Hlavní větev odpovídá produkčnímu prostředí a je viditelná pro všechny uživatele. Každá nová funkce by měla vznikat ve vlastní větvi, aby hlavní větev zůstala funkční.
Důležité upozornění: nikdy neukládejte klíče API přímo do kódu. Pro citlivé údaje jako hesla nebo přístupové klíče slouží skryté soubory s tečkou na začátku názvu, například .env. Soubor .gitignore pak zajistí, že Git tyto soubory vůbec nezaznamená a nevloží je do vzdáleného úložiště. Git lze na Macu nainstalovat přes Homebrew příkazem brew install git. Repozitář – tedy úložiště kódu – se zakládá přímo na GitHubu, kde lze zvolit veřejnou nebo soukromou viditelnost. Claude Code zvládne správu verzí za vás: sám vytvoří větev, potvrdí změny a nahraje je na GitHub. Stačí rozumět tomu, co se děje – veškerou technickou práci obstará Claude.
MCP servery a nasazování aplikací
MCP servery umožňují automaticky nasadit a hostovat aplikaci bez nutnosti složitého ručního nastavování. Zatímco tradiční prohlížečové agenty musejí pořizovat snímky obrazovky a rozpoznávat z nich text – což je pomalé a nákladné – MCP servery komunikují přímo s rozhraním API dané služby. Výsledek je rychlejší, levnější a spolehlivější.
Claude umí MCP servery automaticky konfigurovat a používat prostřednictvím konfiguračního souboru mcp.json. Stačí zkopírovat konfiguraci příslušného serveru, vložit ji do Claude Code a říci: „Nastav tento MCP server, co potřebuješ?" Claude se sám zeptá na potřebný klíč API, nastaví vše za vás a vytvoří konfigurační soubor. Mezi příklady MCP serverů patří:
- Netlify – bezplatné hostování statických webů
- Render – hostování serverových funkcí za 7 dolarů měsíčně
- Supabase – bezplatná databáze pro ukládání dat
Díky MCP serverům lze jednoduše a levně hostovat aplikace i bez znalosti složitých procesů nasazení. Existují MCP servery také pro publikování příspěvků na LinkedIn, generování náhledových obrázků nebo správu obsahu – prakticky pro cokoli, kde existuje veřejné rozhraní API. Claude Code navíc umožňuje spouštět kód přímo ve webovém prostředí, takže aplikace může běžet i po vypnutí lokálního počítače.
Claude MD a Skills: kontext a opakované dovednosti
Claude MD je nástroj, který automaticky ukládá kontext a historii předchozích interakcí, takže na ně lze navázat v dalších sezeních. Bez Claude MD každé nové spuštění začíná od nuly – nástroj neví nic o vašem projektu, preferencích ani předchozích úpravách.
Soubor Claude.md vytvoříte příkazem /init hned po spuštění Claude Code v adresáři projektu. Claude projde obsah repozitáře a automaticky sestaví přehled projektu, jeho strukturu, klíčové soubory a pracovní postupy. Při každém dalším spuštění tento soubor přečte jako první – získá rychle kontext bez nutnosti procházet tisíce řádků kódu. Výsledkem jsou nejen lepší odpovědi, ale i nižší spotřeba tokenů, protože načtení Claude.md je mnohonásobně úspornější než analýza celého projektu od začátku.
Soubor Claude.md se neaktualizuje sám. Pro průběžné přidávání poznatků slouží příkaz /remember – například /remember pokud řeknu infra, myslím tím naši kombinaci Render, Supabase a Netlify. Claude tuto informaci okamžitě zapíše do Claude.md a bude ji respektovat ve všech budoucích sezeních. Doporučuje se také vždy na konci pracovního sezení říci: „Aktualizuj Claude.md o poznatky z tohoto sezení." Kontextové okno má totiž svůj limit; po jeho dosažení Claude starší části konverzace komprimuje a část informací se může ztratit.
Claude Skills jsou specializované dovednosti uložené jako soubory ve formátu Markdown ve složce .claude/skills. Každá dovednost popisuje, co má Claude dělat při jejím zavolání: jaké kroky provést, jaký výstup očekávat a na co si dát pozor. Složka začíná tečkou, takže Git ji automaticky ignoruje – doporučuje se proto mít zálohu souborů Skills na bezpečném místě. Příklady dovedností:
- check-infra – kontrola stavu infrastruktury aplikace (databáze, serverové funkce, webové rozhraní)
- ship – nasazení nové verze aplikace
- test-packaging – testování balíčkování aplikace před vydáním
- youtube-pipeline – vlastní dovednost pro správu procesu tvorby videí
Dovednosti se spouštějí příkazem /název-dovednosti a klávesa Tab doplní název automaticky. Nemusíte je psát ručně – stačí ukázat Claude dokumentaci nebo popsat pracovní postup a Claude soubory Skills vytvoří za vás. Pro inspiraci při tvorbě nových dovedností lze Claude ukázat dokumentaci nebo historii konverzace a požádat ho o návrh.
Claude Code v cloudu
Standardní Claude Code běží lokálně na vašem počítači – pokud ho vypnete, práce se přeruší. Pro úlohy, které mají běžet přes noc nebo bez vašeho dozoru, nabízí Anthropic webové prostředí Claude Code přímo v prohlížeči.
Webový Claude Code propojíte s GitHubem: stačí nainstalovat příslušnou aplikaci a vybrat repozitář, na němž má Claude pracovat. Veškerý výpočetní výkon zajišťuje cloudové prostředí Anthropic – váš počítač může být celou dobu vypnutý. Prostředí nabízí nastavení přístupu k síti (lze zcela zablokovat) i bezpečné vkládání klíčů API prostřednictvím proměnných prostředí, takže citlivé údaje nikdy neopustí zabezpečené úložiště.
Webová verze je v době psaní článku stále ve fázi výzkumného náhledu, proto se ji nedoporučuje používat jako hlavní pracovní prostředí. Pro méně kritické úlohy, ladění chyb nebo procesy spouštěné přes noc je však velmi praktická.
Claude Work a práce s prohlížečem
Claude Work je desktopová aplikace dostupná ke stažení na Claude.ai – tlačítko ke stažení najdete v levém dolním rohu rozhraní. Aplikace sdružuje tři režimy práce v jednom okně: Chat pro běžné konverzace, Work pro interakci s počítačem a aplikacemi a Code pro terminálové programování.
Největší předností Claude Work je přímá integrace s webovým prohlížečem. Prostřednictvím rozšíření Claude pro Chrome může Work pořizovat snímky obrazovky, číst obsah stránek a ovládat webové rozhraní – vyplňovat formuláře, klikat na tlačítka, navigovat mezi stránkami. V nastavení doporučujeme zvolit možnost „jednat bez dotazování", aby Claude nemusel žádat o potvrzení každého kroku.
Důležité upozornění: Claude Work vidí vaši obrazovku prostřednictvím průběžně pořizovaných snímků. Pokud máte na obrazovce citlivé informace, je vhodné aplikaci dočasně minimalizovat nebo přepnout na jinou pracovní plochu. Funkce je stále ve fázi výzkumného náhledu, takže občasné nepřesnosti při orientaci v rozhraní jsou přirozené – v takovém případě stačí kliknout na správný prvek ručně a Claude Work pokračuje dál.
Týmy agentů: paralelní práce pro komplexní úkoly
Namísto jednoho agenta lze v Claude Code sestavit celý tým agentů, kteří spolu komunikují a koordinují svou práci. Je důležité rozlišovat dva odlišné přístupy.
Dílčí agenti pracují v rámci jediného sezení a podávají zprávy pouze hlavnímu agentovi. Tým agentů jde dál – každý člen týmu má vlastní kontextové okno a může komunikovat přímo s ostatními členy, nejen s vedoucím. Pokud je jeden agent zablokován, ostatní se o tom dozví přímo a mohou přizpůsobit svůj postup. Vlastní kontextové okno pro každého agenta přináší ještě jednu výhodu: výkon jazykového modelu klesá s tím, jak se kontextové okno plní – agent pracující jen s relevantními informacemi dosahuje přesnějších výsledků rychleji.
Nastavení týmů se provádí přidáním jednoho parametru do souboru settings.json ve složce Claude. Stačí zkopírovat příslušný řádek z dokumentace, vložit ho za čárku do souboru, uložit a znovu spustit Claude Code. Poté jednoduše napište: „Sestav tým agentů, který nejlépe zvládne tento projekt." Claude přečte obsah Claude.md, navrhne složení týmu – například vedoucí, agent pro infrastrukturu a agent pro webové rozhraní – a automaticky vytvoří sdílený seznam úkolů s přehledem závislostí: které úkoly lze řešit souběžně a které musejí počkat na dokončení jiných.
Pro vizuální sledování paralelní práce agentů lze využít nástroje jako tmux nebo iTerm2. Bez nich lze mezi jednotlivými agenty přepínat klávesovou zkratkou Shift+šipka nahoru. Aktivní agent je zvýrazněn zelenou barvou a každému z nich lze posílat zprávy přímo, aniž byste museli komunikovat přes vedoucího.
Výhody paralelní práce agentů oproti postupnému zpracování jsou zřejmé zejména u rozsáhlejších projektů – například tři agenti mohou současně řešit čtyři nezávislé úkoly a teprve po jejich dokončení přejít na úkoly závislé. Pokud chcete Claude Code začít využívat naplno, od terminálových základů až po pokročilé týmy agentů, tento kompletní průvodce vám poskytne vše potřebné pro první kroky i pokročilé nasazení.
